Setkání dětí a mládeže 2006

Autor: Bín (01.03.2007)

Jako každý rok v půlce září se i letos v termínu 17. – 19. dne již zmíněného měsíce sešlo na Velkém Rabštejně v Jeseníkách skoro třicet mládežníků a zhruba patnáct organizátorů, jejich pomocníků a pomocníků pomocníků, aby provětrali plíce, oprášili, předali nebo nabrali vědomosti, které by se mohli hodit v průběhu lezcova života.
Celá ta sranda začala v pátek těsně před setměním, kdy bylo potřeba postavit hangár, ubytovat v něm kuchyň a organizační pomůcky. Tady si mnozí (i z řad organizátorů) připomněli, jak je důležité mít nahoře v batohu svačinku, pláštěnku a v neposlední řadě taky čelovku. Po zdařilém roji světlušek, během kterého byly beze ztrát splněny úkoly pro ten den,
mohl začít klasický zahajovací večírek s kytárkou a trochou toho zpěvu. Protože nás ale čekal náročný den, byli všichni do půlnoci ve stanech a někteří dokonce i spali.
Sobotní ráno (i celý den) se rozhodlo naprosto ignorovat předpovědi mrakoznalců o špatném počasí a vyprsilo se v celé své pozdně letní kráse, jak to jenom na ´´Ráblu´´ umí, dokud mládežníci ještě spí a je klid. Po snídani vyrazili pomocníci pomocníků vytyčit trať závodu obohacenou posléze o sadu stanovišť, na kterých pomocníci organizátorů kladli adeptům na první místa záludné otázky a rozdávali obtížné úkoly. Mládežníci se během trávení snídaně rozhýbávali při volejbale, někteří si ještě doplňovali z vyskytnuvších se brožurek znalost první pomoci nebo si opakovali uzly. Závod samotný pak odstartoval něco po desáté hodině a do půl jedné byli skoro všichni v cíli. Skoro proto, že jediný čistě Olomoucký reprezentační pár, Honza s Lenkou, záhadně seběhli z tratě a vrátili se z prohlídky místních lesů kolem třetí hodiny. Po obědě prověřil závodníky úkol lezecky praktický, kdy se nelezlo na rychlost nebo obtížnost, nýbrž byly jednotlivým dvojicím přidělovány nebo ubírány body např. za povely při lezení, přítomnost nebo nepřítomnost helmy, prsáku…atd. Lezení jako vždy protáhlo do pozdních odpoledních hodin, takže hodnotící četa měla spoustu práce, aby vyhodnocení a vyhlášení výsledků mohlo proběhnout před setměním.
Nicméně se podařilo a nastal čas vyzkoušet agregát a připravit taky trošku té kultury, neboli promítání diáků, čehož se pro letošek chopil známý Olomoucký bouchač zvaný Bidlo.
Jenže žárovka v promítačce nehodlala spolupracovat s agregátem a jednoduše vyhořela. Naštěstí jistý Lipnický démon známý pod přezdívkou Šrek obětavě nastartoval svého zeleného, plynem poháněného favorita, naložil Bidla a technicky založeného Jardu a už ve 22:15 byli zpátky i se sadou rezervních žárovek. Ti, kteří ještě nespali si potom mohli prohlédnout diáčky z Korsiky, Piz Badille, něco technického lezení v Macoše a pískovcových lezenic v Ádru a na Prachově, a to taky díky ochotě a dobrým vztahům s pečovateli o chatu Rabštejn, kteří nám za účelem promítání zcela neplánovaně a zdarma poskytli místnost s elektrikou zvanou ´´konírna´´. No, a jelikož se den závodů stal během zdařilého večerníčku včerejškem, rozešli se všichni odložit těla do spacáků.
A je tady zase ráno. S ním se v prostorách tábořiště vyskytla paní doktorka Po snídani, v některých případech i během snídaně proběhlo doplnění a osvěžení znalostí první pomoci, ze kterého se mládežníkům pochopitelně nejvíc líbilo líbání Anduly neboli resuscitace. Tím byl oficiální program akce naplněn a jelikož bylo hezky, rozešli se mládežníci po nafasování svačinek po skupinkách do skal. Na plánovaný sraz v 15:00 dorazili všichni v pořádku, čímž všem udělali velikou radost. Potom nezbylo, než všechno co jsme si dovezli zase sbalit, utvořit z účastníků rojnici a posbírat z okraje lesa sajrajty zanechané tábořícími vagabundy a oddechnout si, že se nám to zase letos pěkně vydařilo.

Komentáře

Fotky k článku


Přidat fotky

Přidat komentář
*
*

Pole označená * je nutné vyplnit.

Akce

Články

Ostatní

Správa stránek